Dej každému dni šanci, aby se mohl stát tím nejkrásnějším ve Tvém životě.

Nádhera mého života... Asi tušíte, o čem bude tento blog...ano, správně, o všech radostech a nádherách mého života. Osobně se považuji za nejšťastnějšího člověka na světě. Najdete zde všechno, co mě více či méně zajímá a co tvoří můj život, s jedinou výjimkou, a tou jsou Orlické hory. Věnovala jsem jim samostatný blog, který najdete pod tímto odkazem: Po západu slunce... Potěšíte mě, když se budete vracet a nalézat zde inspiraci pro svůj život.

Vaše Lady In Brown






Neplánovaná návštěva u stomatologa

5. února 2017 v 23:35 | Lady In Brown |  Jak žiji
Bylo to někdy v pondělí nebo v úterý, kdy se mi při jídle v ústech objevil malý kousek plomby. Zjistila jsem, že musel upadnout z prostoru mezi sedmičkou a osmičkou vpravo dole. Ve čtvrtek večer jsem najednou měla pocit, že je to v tom místě nějaké ostré...jenže nakonec se ukázalo, že tentokrát se pro změnu odštípl větší kousek plomby na šestce, rovněž vpravo dole, který se mírně odklonil, ale zatím zůstal na svém místě. Řešila jsem tedy, jestli jet ke svému nejhodnějšímu panu zubaři pod sluncem hned druhý den nebo počkat do pondělka. Nakonec jsem si řekla, že je to prašti jako uhoď, a jela jsem už v pátek.

Vyklubaly se z toho dvě plomby a zároveň mi udělal preventivní prohlídku, na kterou jsem se chtěla objednat někdy na květen, takže ušetřím čas i cestování. Protože mi na té šestce musel odvrtat cca 60 % staré plomby, až do večera trvalo, než to přestalo bolet, a úplně bolest odezněla až ráno.

Pak jsem odešla na nákupy. V posledních týdnech hrozně ujíždím na hořických trubičkách, takže u mě skončily i ty. Před dalším nákupem jsem krmila kačenky na Lukavickém potoce. Bylo jich méně než jsem zvyklá z teplejších měsíců, ale byly tam. Jsou velice krotké a přibližují se k lidem na minimální vzdálenost. Teď to však kvůli sněhu nešlo.






Nakoupila jsem a pak jsem odešla navštívit jednu známou paní, kde jsem byla až do čtvrt na jednu. Pak jsem jela autobusem na Bredůvku, kde jsem přestupovala na autobus ze Žamberka do Jablonného, který později jede k nám. Protože jsem na Bredůvce musela nějakou chvíli čekat, doufala jsem, že tam budou v ohradě koníci...a byli. Nejdříve se pásli, resp. žrali seno z balíku, ale potom se položil do sněhu jeden a krátce nato i druhý. Bylo to poprvé, kdy jsem měla možnost si vyfotit ležícího koně. Druhého už jsem, bohužel, nestihla.






Ráno byla všude solidní ledovka, ale dopoledne začalo svítit sluníčko a ledovka povolila. Právě v Letohradě už po silnici tekly proudy vody z roztátého sněhu. Měla jsem tedy zato, že je netřeba obávat se toho, že by autobus k nám měl problémy vyjet. Nakonec to zapíchl v první zatáčce nad továrnou, protože tam byla taková vrstva rozsoleného a rozbředlého sněhu, nevyhrnutého samozřejmě, že to prostě nedal...takže jsme vystoupili a šli pěšky. Protože svítilo sluníčko, využila jsem to k tomu, abych vyfotila dolní polovinu své rodné vísky.







 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Zdenka Zdenka | Web | 6. února 2017 v 7:25 | Reagovat

Tak k zubaři budu muset taky :-( Nevím, jestli to tento týden dopadne, uvidíme ;-)  :-) Pěkné fotky kačenek, koníku, sluníčko v pátek chvilku svítilo i u nás, teda v práci :-D Já tam teď byla pátek, sobota, neděle, ještě že mám tu práci ráda :-)  :-)

2 Veronika Veronika | E-mail | Web | 7. února 2017 v 10:32 | Reagovat

[1]: Doufám, že máš pana zubaře tak hodného jako já, to je pak zrovna radost tam chodit. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Děkuji za Vaši návštěvu na mém blogu a potěšíte mě, vrátíte-li se dříve či později opět.