Dej každému dni šanci, aby se mohl stát tím nejkrásnějším ve Tvém životě.

Nádhera mého života... Asi tušíte, o čem bude tento blog...ano, správně, o všech radostech a nádherách mého života. Osobně se považuji za nejšťastnějšího člověka na světě. Najdete zde všechno, co mě více či méně zajímá a co tvoří můj život, s jedinou výjimkou, a tou jsou Orlické hory. Věnovala jsem jim samostatný blog, který najdete pod tímto odkazem: Po západu slunce... Potěšíte mě, když se budete vracet a nalézat zde inspiraci pro svůj život.

Vaše Lady In Brown






Proč jsem si pořídila účet v bance

10. prosince 2016 v 19:08 | Lady In Brown |  Moje vymyšlenosti
Hned úvodem předesílám, že jsem k tomu nebyla ničím ani nikým bezprostředně donucena, tj. tak, že by nebylo zbytí, nicméně když o tom tak přemýšlím, donutily mě okolnosti; abych byla přesná, dvě okolnosti, které se Vám tu pokusím popsat.

Protože jsem v invalidním důchodu, nechávala jsem si důchod posílat poukázkou na poštu, kam jsem si ho chodila vybírat. Zkraje mi ho doručovatelky sice nosily až domů, ale po neustálém nátlaku jedné z nich, že nosit je mají pouze imobilním lidem, jsem rezignovala a zařídila si to přes zmíněnou poukázku.

Všichni, kdo více či méně chodí na poštu v poslední době, vědí, jak jsou nebohé pracovnice za přepážkou nuceny prodávat zákazníkům všechno možné, od životního pojištění, přes voňavé stromečky až po losy a jiné zboží. Přiznávám, že se mi těžko někomu něco odmítá, zvlášť když vím, že ony to dělají z donucení, nikoliv dobrovolně. Přesto však jsem si nehodlala při každé návštěvě pošty něco koupit. Toto byl jeden důvod, proč jsem se rozhodla pro účet v bance. Původně jsem to ovšem měla vymyšlené tak, že si to zařídím na účet své maminky. Na poště nám však bylo řečeno, že posílat na jeden účet dva důchody nelze. Holt se mi do cesty postavila byrokracie...ačkoliv tedy vůbec nechápu, jaký to má význam, resp. proč se to nesmí. Když to tedy nešlo takto, musela jsem přemýšlet o svém vlastním účtu. Pracovnice za přepážkou, shodou okolností právě ta, která mi po léta vydávala důchody a tedy mi nejčastěji nabízela ono zboží, mi okamžitě nabídla účet u Poštovní spořitelny. Taky možnost, jak získat body, že? Jenže já nechtěla... Moje maminka má u Poštovní spořitelny účet už dlouhá léta a když jsem viděla, co platí za poplatky - za výpis, za vedení atd., byla jsem rozhodnutá, že toto v žádném případě. A nehodlala jsem zvolit ani žádnou jinou velkou banku.

Druhým důvodem, který mě přiměl k tomuto rozhodnutí, byla otevírací doba na poště, která je dodávací vzhledem k mému bydlišti. Oficiálně má otevírat ráno v osm hodin. Jenže když jsem dost často potřebovala stihnout vlak v 8.18, přičemž na nádraží to je zhruba deset minut chůze, nějakou chvíli musím počítat na odbavení, tak jsem vždycky stepovala před zamčenými dveřmi dlouho dopředu, abych byla první. Jenže dvě tři minuty zpoždění při otevření pobočky pro mě vzhledem k cestě a odjezdu vlaku byly doslova šibeniční. Pravda je, že mi to nikdy neujelo, ale tak dlouho se chodí...však to znáte. Bohužel jsem si důchod nemohla vyzvednout jinde, kde by mi to časově více vyhovovalo...

Začala jsem tedy pátrat po netu, která z nabídek běžných účtů těch nových bank, by mě oslovila nejvíc. Pro jistotu tady nebudu uvádět její jméno. Online jsem si otevřela účet a zajistila všechno potřebné. Kvůli důchodu jsem však musela vyplnit jeden tiskopis z ČSSZ a nechat ho potvrdit přímo na pobočce. To byl jediný stinný bod, protože nejbližší pobočka je v Hradci Králové nebo Pardubicích, což je od nás zhruba nastejno. Spojila jsem to s jinou cestou, takže jsem nemusela jet nějakých sedmdesát kilometrů jen kvůli této záležitosti. Ovšem od té doby jsem nikdy nepotřebovala nic na pobočce zařizovat, za což jsem velmi ráda.

Za těch deset měsíců musím říci, že jsem naprosto spokojená. Popravdě také musím přiznat, že jsem na pobočce byla silně překvapená tím, když mi milá slečna/paní, která si mě vzala na starost, nabídla pití. Toho se na poště asi nedočkáme...

A co dodat závěrem? Určitě nelituji, že jsem se rozhodla si účet pořídit, ani toho, že jsem zvolila právě tuto svou banku. Přeji každému z Vás, abyste ve své bance byli tak spokojeni jako já v té svojí.


P.S.: Tento týden jsem po několika měsících navštívila pobočku České pošty - ve městě, kde jsem studovala, abych svým příbuzným v USA poslala vánoční přání. No, přiznávám bez mučení, podlehla jsem a koupila si voňavý stromeček s vůní vanilky a skořice. S vyplazeným jazykem
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 10. prosince 2016 v 19:13 | Reagovat

Chápu Vaše důvody. Já však bankám nevěřím, a účet si nikdy v životě nezaložím...

2 Veronika Veronika | E-mail | Web | 10. prosince 2016 v 19:20 | Reagovat

[1]: Jistě, to je každého právo. Já jsem k tomu taky moc důvěry neměla, ale zatím musím říci, že jsem opravdu spokojená.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Děkuji za Vaši návštěvu na mém blogu a potěšíte mě, vrátíte-li se dříve či později opět.